Bellevue

• po Istrii druhý největší poloostrov chorvatského Jadranu
• poloostrov Pelješac domovem nejlepších chorvatských vín
• středisko Orebić na jižním pobřeží známé svými krásnými plážemi
• Prapratno - písčitá pláž s pozvolným vstupem do vody
• saliny u "města soli" Ston, cenného starobylého architektonického celku
• výlety na okolní ostrovy a do historických měst Dubrovník a Mostar
• dostupnost Pelješacu od roku 2022 výrazně zlepšena novým mostem

Poloostrov Pelješac leží v jižní Dalmácii, dle mnohých nejkrásnější části Chorvatska. S plochou 348 km2, délkou 65 km a šířkou mezi 3 až 7 km jde o druhý největší poloostrov v chorvatském Jadranu (po Istrii). Na poloostrově žije v současné době 8250 obyvatel. Dostupnost Pelješacu se od roku 2022 výrazně zlepšila po dostavbě 2404 metrů dlouhého zavěšeného mostu vedoucího z chorvatské pevniny přes Malostonský záliv. Propojuje zároveň dvě územně nesouvislé části Chorvatska rozdělené asi 7 km širokým koridorem Bosny a Hercegoviny u přístavního města Neum.

Poloostrov Pelješac tvoří převážně vysoká vápencová pahorkatina lemující téměř celé jižní pobřeží. Níže položená úrodná část (krasové polje) ve středu poloostrova je vyhlášenou vinařskou oblastí, proslulou nejlepšími druhy chorvatské vinné révy. Proto tuto část vnitrozemí pokrývají převážně vinice. Zdejší vinohrady šplhají hodně vysoko do svahů, jsou pečlivě obdělávány. Tady jsou domovem nejvíce ceněná chorvatská značková červená vína dingač a postup (obě z hroznů odrůdy plavac mali) pocházející ze svahů kolem obce Potomje. Vyrábí se tu i oblíbené dezertní víno prošek. Největší vinné sklepy v této oblasti jsou právě v Potomji.

Pelješac se rozkládá se mezi Neretvanským a Malostonským průlivem (Neretvanski a Malostonski kanal, též kanal Malog Stona) na severu a severovýchodě, které ho oddělují od pevniny. Pelješackým a Mljetským průlivem (Pelješki a Mljetski kanal) na jihovýchodě a na jihu je oddělen od ostrovů Korčuly a Mljetu. Poloostrov Pelješac se táhne od Stonské šíje (Stonska prevlaka) na jihovýchodě k mysu Lovište (Rt Lovište) na severozápadě.

Severovýchodní část pobřeží je vystavena chladným větrům z vnitrozemí, jako je obávaná bóra. Tato část je také chladnější a sušší než jihozápadní a západní část, kde se naopak příznivě projevují účinky větru zvaného jugo. Tato část je vlhčí a teplejší. Právě zdejší pobřeží chráněné před bórou je nejpříjemnější a je vyhledávanou turistickou oblastí (průměrné teploty: leden 9,1 °C, červenec 26,5 °C).

Nejvyšší horou poloostrova je 961 m vysoký Sveti Ilija (zvaný též Hadí vrch čili Zmijino brdo podle někdejšího italského názvu Monte Vipera za vlády Benátek). Jedovatí hadi tu sice žijí dodnes, stáhli se však do málo přístupných, divoce zarostlých lokalit v horách. Při turistickém výstupu na horu Sveti Ilija je třeba mít toto nebezpečí na paměti, doporučuje se obout si na túru dobré boty a dlouhé kalhoty. Ke zlikvidování hadů byli na Pelješac podobně jako na ostrov Mljet dovezeny na přelomu 19. a 20. století promyky mungo. Počet hadů na poloostrově pak výrazně poklesl. Na Pelješackém poloostrově žijí také šakali. Pelješac je jediným místem v Evropě, kde žijí ve volné přírodě. Byli tu vysazeni v 19. století.

V severní části poloostrova roste makchie a jsou tu borové lesy. Na pobřeží se též pěstuje jižní ovoce, mandloně a olivovníky. Stále výnosným odvětvím je rybolov, včetně umělého chovu ústřic v Malostonském zálivu. U Stonu ("města soli") jsou dosud k vidění saliny. Ač jejich výnos citelně poklesl, dosud jsou vítaným zdrojem příjmů. Pro ekonomiku poloostrova má však nejzásadnější význam cestovní ruch.

Prvními historickými obyvateli poloostrova byli jako na převážné části přímoří Ilyrové. Nedávno byla objevena významná ilyrská svatyně z prvního tisíciletí př. n. l., a to u osady Nakovana v kopcích nad letoviskem Viganj, šlo o nález evropského významu.

Ze starokřesťanského a předrománského období pochází několik velmi cenných kostelíků, především kostelík sv. Michala (Sveti Mihovil) na vrchu Gradac nad Stonem s freskami z přelomu 11. a 12. století, které patří k nejstarším na pobřeží. Z pozdního středověku, tedy přibližně z doby kolem převzetí poloostrova Dubrovnickou republikou, pocházejí gotické františkánské kláštery ve Stonu a v Orebići. Dubrovnická republika pak vybudovala ve Stonu jednu z největších středověkých pevnostních soustav v jižním přímoří (14.-17. stol.), jakož i celou řadu pozoruhodných světských i sakrálních staveb.

Obyvatelé Pelješace se již od 10. století věnovali mořeplavbě. K jejímu největšímu rozkvětu tu došlo v 17. století. Lodě zdejších rejdařů a kapitánů brázdily v té době světová moře. Ekonomický vzestup poloostrova spojený se stavbou lodí a s mořeplavbou se projevil především v Orebići a v sousedních osadách Kučište a Viganj barokní výstavbou honosných obytných domů i kostelů. Od 19. stol., v důsledku přesunutí těžiště světového obchodu mimo Jadran a Středozemní moře, nastala stagnace.

Celým poloostrovem vede dobrá asfaltová silnice zvaná Pelješacká transverzála (Pelješka transverzala), a to od Stonu do osady Lovište. Z výše položených úseků silnice jsou nádherné výhledy. Transverzála je sice pěkná, ale vzhledem k terénu nepříliš rychlá.

Poloostrov Pelješac má trajektové spojení z Orebiće do Korčuly-Dominče na ostrově Korčula. V roce 2006 byl v zátoce Prapratna, 4 km jihozápadně od Stonu, otevřen nový trajektový přístav Prapratno, odkud nyní jezdí trajekty do Sobry na ostrově Mljet.

Centrem jižní Dalmácie je živé město Dubrovník, historický skvost a již od roku 1979 součást světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho spletité křivolaké uličky plné historických kamenných domů sevřených starobylými hradbami vytvářejí nezapomenutelnou romantickou atmosféru. Město patří mezi nejcennější památkové komplexy Evropy. Užijte si procházku po hradbách Dubrovníku až k pevnosti Lovrijenac na mohutné skále a pozorujte klidné zátoky moře pod vámi.

Nedaleko Dubrovníku leží u letního sídla rodu Gučetićů nejstarší renesanční park a botanická zahrada v Chorvatsku - park a arboretum v městečku Trsteno.

Při pobytu v jižní Dalmácii doporučujeme zajet do nedalekého historického města Mostar, které leží ve vnitrozemí už na území Bosny a Hercegoviny. Mostar má krásné starobylé historické centrum se světoznámým kamenným mostem přes řeku Neretvu.

Hlavním střediskem cestovního ruchu je městečko Orebić na jižním pobřeží proti ostrovu Korčula. Je znám svými krásnými plážemi. Za nejpěknější část pobřeží poloostrova Pelješac se pokládá úsek mezi letovisky Orebić a Viganj (západně od Orebiće), dobré jméno si však získávají i další malá přímořská místa jako Kučište, Viganj či Lovište. Zejména první dvě vynikají velmi pěknými plážemi a výbornými podmínkami po vodní sporty. Vody u Viganje jsou vyhledávány pro windsurfing. Na jižním pobřeží jsou příjemnými malými letovisky Žuljana (potápěčská základna) a Trstenik (obě s krásnými plážemi) a dále na východ Prapratno, známé svou písčitou pláží, jež patří k nejkrásnějším v jižní Dalmácii, s pozvolným vstupem do vody.

Na severním pobřeží je jen jedno letovisko, skromnější, ale velmi oblíbené - Trpanj. Okolní moře s brakickou vodou bývá cílem sportovních rybářů.